Vinohradský penthouse

Obývací prostor: výška, vzduch, úspornost

Zadání bylo jasné: nesnižovat stropy, naopak je vytáhnout co nejvýš. Klidně i za cenu přiznaných nosných trámů. A tak vznikl prostor, který je definovaný výškou a výhledem, ne nábytkem. Obývací pokoj je vzdušný, přirozený a nepřeplněný. Jen to, co má své místo: nízká skříňka pod televizí, pohodlná sedačka, vestavěná vinotéka a prosklená vitrína. Obě vestavby vznikly v místech, která nabídla sama konstrukce činžovního domu – členité, na první pohled nepravidelné niky se proměnily v praktický detail.

Podlaha odkazuje na historickou paměť domu – parketový vzor do stromečku, který ctí klasiku, ale je provedený v soudobém odstínu. Bělený dub s jemným šedým nádechem působí sofistikovaně, neutrálně, ale zároveň hřejivě. Na stěnách je dekorativní stěrka v teplých odstínech šedé. Na první pohled nenápadná, ale oproti klasické bílé výmalbě působí měkce, útulně, s klidnou hloubkou – a k charakteru tohoto bytu ladí mnohem přirozeněji než standardní bílá.

 

Světlo a prostor

Osvětlení je navrženo tak, aby zůstalo co nejméně nápadné – ale funkčně přesné. V místech, kde jsme mohli pracovat s podhledy, jsme integrovali svítidla do nich. V kuchyni, chodbě a nad schodištěm jsme v podhledech pracovali s lištovým systémem, který umožňuje velkou variabilitu – jak v umístění, tak, výběru konkrétních svítidel a nakonec i v jejich nasměrování.
Tam, kde technické možnosti podhledů nestačily, jsme šli cestou přiznaného, ale subtilního řešení tak, aby světlo zůstalo součástí prostoru, ne jeho motivem.

 

Kuchyně: střídmá v gestech, velkorysá v prostoru

Kuchyně působí nenápadně, ale má jasný rukopis. Je velkorysá prostorem, usazená v jednoduchých bíle lakovaných skříňkách bez zbytečných efektů, ale s výraznou kompaktní deskou, která tvoří jak pracovní plochu, tak obklad stěny za dřezem. Stejný materiál se promyšleně vrací i na televizní skříňce v obývací části, čímž celému prostoru dodává vizuální kontinuitu. Kuchyň tak není solitér, ale přirozená součást otevřeného obytného prostoru – funkční, čistá a dobře ukotvená.

 

Pracovna: klid v tmavém tónu

V pracovně se od zbytku bytu mírně odchylujeme – na přání klienta zde dominuje tmavé dřevo, které se objevuje jak na pracovním stole, tak na atypové knihovně. Ta je nesena subtilní ocelovou konstrukcí, která působí lehce, ale pevně. Zajímavým prvkem je tónované zrcadlo na stěně, které prostor opticky rozšiřuje a zároveň přidává trochu tajemství a hloubky.

 

Ložnice: jemné vrstvy

Ložnice přejímá jemnou paletu celého bytu – klíčovým materiálem je zde bělený dub, který se v různých podobách střídavě objevuje napříč celým interiérem. Prostor je laděný do klidných, přirozených tónů, které nechávají vyniknout čalouněné posteli, nad jejímž čelem se nachází tapeta ladící tónem jak s postelí, tak s textiliemi v prostoru. Na postel navazuje subtilní toaletní stolek, umístěný přímo před oknem – ideální místo pro ranní přípravu, kde se naplno uplatní měkké denní světlo.

 

Šatna: variabilita v malém prostoru

Za ložnicí se otevírá kompaktní, ale promyšlená šatna. Základ tvoří kovový systém, který umožňuje variabilní uspořádání polic, zásuvek i šatních tyčí – podle potřeby a rytmu každodenního provozu. Police a zásuvky opakují odstín běleného dubu. Dvě protilehlé stěny pokrývají velkoformátová zrcadla, která prostor opticky zvětšují, násobí světlo a přidávají mu na vzdušnosti.

 

Dětský pokoj: jednoduchost s nápadem

Dětský pokoj zůstává věrný základní bílé, ale pracuje s ní v chytrých detailech. Úchytky šatních skříní jsou řešeny v červené barvě, která dodává prostoru výrazný vizuální akcent. Díky tvaru a umístění ale fungují i prakticky – slouží jako háčky na oblečení nebo školní aktovku. Vše je řešeno atypově, ale s důrazem na to, aby se pokoj dal přirozeně proměnit podle věku a potřeb dětí.

 

Koupelna s výhledem

Původní návrh počítal s master koupelnou mezi ložnicí a šatnou – bez denního světla, bez výhledu. Byla to funkční pozice, ale působila příliš uzavřeně. Rozhodli jsme se pro změnu. Koupelna si světlo zaslouží – a tady ho dostala naplno. Dokonce s výstupem na terasu.
#bathroomwithaview není fráze – ze sprchy se otevírá výhled do hlubokého vinohradského vnitrobloku.

Díky členité obvodové zdi jsme mohli sprchový kout částečně zapustit – a vytvořit tak pohodlné sezení, ideální pro chvíle, kdy se chcete ve sprše zastavit, posadit a jen tiše dívat ven. A přitom být v naprostém soukromí.

Dětská koupelna se nese ve stejném materiálovém duchu jako hlavní – stejný obklad, stejná dlažba – ale odlehčená červenou sanitou, která dodává energii a zároveň je snadno obměnitelná, až děti vyrostou.

Obě koupelny vznikaly s důrazem na efektivní využití prostoru – každá nika má svůj účel, každý detail odpovídá dispozici. To platí i pro toaletu – jednoduchý obklad s plastickým dekorem proužků je jemný, ale oživuje celkový výraz prostoru

 

Byt vznikl jako přirozené pokračování domu i vztahu s klientem. Nešlo o kontrast vůči historické stavbě, ale o její doplnění – s ohledem na proporce, materiály i každodenní provoz.
Mnoho řešení vychází ze samotné konstrukce domu – ze členitosti zdí, výšky stropů nebo směru světla. Nic tu není nadbytečné, ale všechno má svůj důvod. Výsledný prostor je možná nenápadný. Ale přesně odpovídá tomu, kdo v něm bydlí – a tomu, kde vznikl.